Diagnostické metody a jaký je mezi nimi rozdíl

Mamografie - rentgenologické vyšetření prsu, zobrazující prsní žlázu, je zatím jediná metoda schopná odhalit nádor v době, kdy ještě není hmatný a neprojevuje se žádnými klinickými příznaky.

Preventivní mamografie - ženám do 40 let se preventivní mamografie nedoporučuje. Na některých pracovištích posílají lékaři pacientky těchto věkových kategorií napřed na ultrazvukové vyšetření. Zhoubné nádory se totiž u nich vyskytují méně často a kromě toho mívají hustší prsní tkáň, kterou mamograf tak dobře nezobrazí. Výjimku dělají jen u pacientek z vysoce rizikových skupin nebo mají-li rakovinu prsu v rodině.

Digitální mamograf - Masarykův onkologický ústav jako jediné pracoviště v repub¬lice (!) má k dispozici tento přístroj, který je schopen daleko přesněji diagnostikovat novotvary, než klasické rtg přístroje a ultrazvuky.

Digitální mamografie - nepoužívá se pro prevenci, ale v případě, zeje třeba upřesnit nález z klasického vyšetření. Prsní tkáň se při ní nezobrazuje na film jako u rentgenových přístrojů, ale prostřednictvím počítače se snímek přenáší na vysoce kontrastní monitor. Lékař z něj má k dispozici velmi kvalitní snímky a navíc si může obraz či jeho část zvětšit či zdůraznit, což u klasické mamografie není možné (se snímkem lze manipulovat tak, jak to známe z práce s fotografií v počítači). U digitálního snímkování nehrozí, že by se „snímek nepodařil" jako u klasického snímkování a musel se opakovat. Další výhodou je, že snímky si mohou odborníci posílat elektronickou poštou a konzultovat je. Snadný přenos snímku jim značně ulehčí práci a urychlí diagnostiku.

Sonografie - objeví-li se na mamogramu podezřelý nález, lékař pošle pacientku na sonografické neboli ultrazvukové vyšetření. To prokáže, jestli jde o novotvar, který je důvodem ke znepokojení. Spolehlivost v diagnostice se u nejmodernějších přístrojů blíží mamografii, především u nádorů nad 1 centimetr.

Magnetická rezonance - tato speciální zobrazovací metoda se používá jen výjimečně tam, kde obvyklé vyšetřovací metody selhávají. Nejčastěji jde o případy, kdy není možné rozlišit jizevnatou tkáň od nádoru. Je vhodná také při podezření na nádor nebo při porušení silikonové protézy u žen po plastické zvětšovací operaci prsu. Vyšetření magnetickou rezonancí se provádí na vybraných pracovištích, která mají kromě přístroje také speciální vybavení pro vyšetření prsu. V současné době jsou u nás tři.

Core-cut biopsie - jedna z metod biopsie neboli biopsie silnou jehlou, vyžaduje místní umrtvení a trvá asi půl hodiny. Lékař jehlu do prsu zavede pomocí mechanismu s pružinkou, který se podobá pistoli, přičemž zavádění kontroluje, obvykle ultrazvukem, méně často mamografem nebo pouze hmatem. Při tomto typu biopsie lze odebrat kompaktní tkáň a výsledek se pacientka stejně jako u aspirační cytologie (tenkou jehlou) dozví asi za tři dny, na některých pracovištích dokonce i dříve.

Vakuová biopsie - nejnovější, vysoce spolehlivá metoda, při které se do odběrové jehly nasává vzorek podtlakem. Její přednost v porovnání s jinými technikami spočívá v tom, že lze z jednoho vpichu odebrat větší počet vysoce kvalitních vzorků. Vyšetření se provádí ambulantně v místní anestezii a odběr tkáně speciální jehlou je řízen obvykle pomocí ultrazvukové sondy.

Mammotom - přístroj pro vakuovou biopsii. První byl veden do provozu koncem roku 2001 v Plzni, dnes je jich v republice jen několik (Brno MOU, DTC Praha, Nový Jičín, Plzeň, Zlín).

Samovyšetření prsů - vzhledem k tomu, že „screening" (skríning), tzn. metoda preventivního vyšetřování a vyhledávání časných forem nemoci nebo odchylek, není u nás zatím zcela zažitý a možná ještě velmi dlouho potrvá, než si ženy na něj zvyknou, bude samovyšetření asi ještě léta hrát důležitou roli v časné diagnostice.

Žena je schopna si nahmatat útvar už kolem jednoho centimetru, což je z medicínského hlediska velmi dobré!

Hanka Šabatová

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory