Jak na jizvy

Milé členky sdružení Mamma HELP,

pojďme si popovídat jen v pár řádcích o jizvě po operaci prsu. Motivují mě k tomu některé vaše odpovědi v dotazníkách, které jste pro mne vloni vyplňovaly. Možná bylo na to téma napsáno už dost (například i v brožurce Fyzioterapie u žen po operaci prsu, kterou máte v MH centrech k dispozici), ale stále mám pocit, že přiblížit souvislosti, vysvětlit, proč jedno souvisí s druhým, je někdy celkem dobré, jelikož člověk je tvor zvídavý a někdy na otázku „proč?“ prostě potřebuje slyšet uspokojivou odpověď. Právě o to se chci pokusit. Také mě nedávno jeden kamarád oslovil, že ho bolí záda, protože tam prý má nějaký veliký uzel. I když se tomu smál, trápilo ho, že neví, co si s tím vlastně počít, jak ho rozvázat a co ten uzel vlastně znamená. Až po vysvětlení dalšího ortopeda se dozvěděl, že se jedná o u chlapců poměrně častou vadu páteře, nijak nebezpečnou, která se říká Morbus Scheuerman – laicky řečeno výskyt klínovitého hrudního obratle s drobnými vazivovými uzlíky po stranách páteře. S „ohnutými zády“ už věděl, co cvičit. Teď tedy cvičí a je mu mnohem lépe. Možná také proto, že dostal konkrétní odpověď a může konkrétně řešit svoji situaci. Podobně jako většina lidí, kteří se ptají a dostávají odpovědi, existují-li. Proto pojďme se nebát a zkusme se ptát, možná si i odpovíme a případně se něco málo dozvíme!

Proč se tvoří jizvy a jak hluboko až sahají?

Schopnost kůže regenerovat po chirurgickém zásahu je typická, tvoří se jizvy, které se nevýrazně (ale přece) odlišují od původní tkáně. Odlišné jsou svojí barvou, strukturou a uspořádáním buněk a svými mechanickými vlastnostmi (jako jsou elasticita, prokrvení apod. – nemluvím teď o keloidních jizvách, ty se odlišují velmi viditelně).

Jizva nezasahuje jen do svrchní vrstvy kůže, ale zasahuje i do hlubších vrstev. Hojí se i narušené svaly a jejich obaly (povázky). To, že jizvu vidíme zhojenou povrchně, neznamená, že je zcela totožně zregenerovaná i tkáň v hloubce. Proto je třeba pečovat o jizvu i po delší době a myslet na to, že významné je i to, co je očím neviditelné.

Jak dlouho si jizvy tedy všímat?

To je trochu složitější. Preventivně je dobré ji vždy pozorovat či ošetřovat při návštěvě u fyzioterapeuta, ke kterému chodíme třeba s bolestí v rameni či v krční páteři. Je dobré na jizvu myslet a to i s odstupem několika měsíců i let po operaci. Ona totiž jizva může mít právě nemalý podíl na bolestech v pohybovém systému, které nás opakovaně trápí. Tady nepomůže masáž ramene, ani krku, ale opravdové odstranění příčiny, která může být i ve vzdálenější lokalitě, než je pociťovaná bolest. (Nemusí se jednat vždy o jizvu, může to být i blokáda vzdálenějšího klíčového kloubu apod. Pátrání po příčinách bolestí v hybném systému vychází z teorie řetězení funkčních poruch, která má někdy charakter detektivního pátrání po příčinách a důsledcích, ale to je zase jiná kapitola, o ní třeba jindy.)

Můžu si jizvu ošetřovat sama?

Do jisté míry ano, ale posouzení, je-li skutečně příčinou vašich obtíží, např. u chronické bolesti krční páteře či ramene, je lépe nechat na odbornících.

Konzultujte tedy nejprve svou sebeléčbu u fyzioterapeuta, který stanoví terapii vám tzv. „šitou na míru“.

Hanka Vránová

Hanka Vránová (dříve Vozková), která nás také proháněla v tělocvičně (a teď ji prohání její malá Anička) vám nabízí konzultaci a odborné vyšetření, máte-li potíže s vaší jizvou (například zhoršenou hybnost končetiny, zmrzlé rameno aj.) Na oplátku si vás přeměří a vaše parametry použije do své školní práce, budete-li souhlasit. Chcete se poradit a poučit, jak můžete o svou jizvu pečovat? Zavolejte do MAMMA HELP centra v Praze nebo pište na mail: handourek@centrum.cz.

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory