Jakým směrem se dám?

Podle zpráv a informací o reformách sociálních i ve zdravotnictví, které se na nás valí, máme možná strach, že letošní rok bude těžký. Mohou v nás narůstat obavy z budoucnosti. Je těžké posoudit, jak moc opravdu těžký bude a jestli jsou skutečně všechny ty obavy přiměřené.

Jako vždy, stojí proti nám silný soupeř. Strach. I když jej důvěrně známe a víme, co všechno umí, přesto vždycky alespoň chvíli mu baštíme to malování čerta na zeď. Jistěže se nás budou dotýkat různá vládní opatření, ale také nás v tomto roce čeká spousta pěkného. Máme přece jistoty pěkných zážitků. Mohou to být oslavy narozenin, setkání s přáteli, návštěva vnoučat, pěkný výlet, procházka, možná i dovolená. Pro někoho konec léčby, návrat do běžného života… Snažme se věnovat stejnou část svých myšlenek tomu pěknému, radostnému, jako špatnému. Možná, když nás nezaslepí strach, začneme vidět i to dobré a najdeme si důvod radovat se.

A když už jsme u Radosti, přemýšlely jste někdy o tom, kolik má podob? Jinak se radujeme z dárku, z narození dítěte, ze zamilovanosti, z něčeho, co se nám povedlo, jen tak z krásného dne, z povedeného oběda, z návštěvy někoho, koho máme rádi. Je to jako s vínem. Někdo rozlišuje jen na červené a bílé. Ale odborníci, vinaři, milovníci vína, dokážou rozeznat nejen odrůdu, vinařství odkud víno pochází, ale i maličkaté rozdíly mezi ročníky. My se zase můžeme stát odborníky na Radost.

Některá Radost má i malého sourozence. Je zvláštní, že i když je menší, chodí před Radostí. Jmenuje se Těšení. Těšíme se na někoho, nebo na něco. Je to vlastně fuk, hlavně, že se můžeme těšit. To naší dušičce i srdíčku taky moc prospívá. Jakoby se v nás tak slabounce zatetelí ta malinká rostoucí Radost. Někdy přichází pomaloučku a narůstá z našeho Těšení pozvolna, někdy nás dokáže překvapit, až se nám rozbuší srdce a někdy, někdy k nám vtrhne i bez Těšení s takovou vervou, až nám vžene slzy do očí.

Některá Radost ani bez Těšení nepřijde. Ale je moc příjemné a stojí za to si Těšení zkoušet, i kdyby z něj Radost nakonec nevzešla. Ale pozor, kde je Těšení a nepřijde Radost, číhá Smutek a Zklamání, aby vyplnily prázdnou skulinku místo Radosti. Ale když to místo rychle zaplníte Těšením, že se to povede příště, tak ti dva nemají šanci. Kdyby se k vám vetřely, dalo by moc práce zase přivolat Těšení a Radost. Každopádně bychom si měly svoji Radost hýčkat, vracet se k ní a žít s ní a z ní, dokud k nám nedorazí další Radost, nebo alespoň nebude na dohled Těšení.

Tak vám v letošním roce přeju spoustu Těšení, které se promění v Radost, která může být malá, velká, naplňující, nehasnoucí, překypující, bez konce, ale i na dohled. Záleží, kterým směrem budete vyhlížet. K Těšení a Radosti, nebo k Strachu a Obavám, Smutku a Zklamání?

Abyste si vybrali správný směr, vám ze srdce přeje Jana Zrnečková

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory