Když se vám něco v prsu nezdá, vnuťte se na vyšetření!

Jana Drexlerová Jana Drexlerová sama patří mezi ženy, které si prošly léčbou rakoviny prsu. Dnes je ředitelkou Mamma HELP center. Sdružení, které se snaží především přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti o výskytu, prevenci a možnostech léčby rakoviny prsu.

Rozhovor s ředitelkou Mamma HELPu Janou Drexlerovou

Říjen je celosvětově vnímán jako měsíc boje proti rakovině prsu. Už několik let se do této kampaně zapojuje i vaše sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu MammaHELP. Jaké akce chystáte pro letošní rok?

Kromě našeho pochodu Vyšlápnete si s mammahelpkami a růžovou stružkou, který se koná v sobotu 5. října v šesti městech najednou (Praha, Brno, Hradec Králové, Olomouc, Zlín a Plzeň) a kde naučíme všechny správný styl Nordic Walking, a pacientkám věnujeme zdarma hole, to bude třeba výstava malířky Renaty Drábkové v Pražském Paláci Křižík na Smíchově. A spousta dalších osvětových akcí a množství přednášek na téma prevence rakoviny prsu. Naším letošním velkým partnerem je Obchodní centrum Letňany, kde nás celý říjen najdete denně v růžovém stanu a můžete se naučit samovyšetření. A taky vydáme kalendář na rok 2014 s názvem Babičky a holčičky s růžovou mašlí. Všechny zveme i na představení Vzpoura nevěst v městském divadle ve Zlíně… Aktivit plánujeme po republice přes 30! Všechny se už brzy objeví na www.mammahelp.cz. Chceme, aby se povědomí o říjnu, věnovanému naší diagnóze, i u nás co nejvíc vžilo a posloužilo to lepší informovanosti.

Jaké poslání má vlastně vaše sdružení? Co vše u vás ženy naleznou?

Vznikli jsme jako pacientské sdružení a už 14 let se věnujeme především ženám, které onemocní zhoubným nádorem prsu, a také jejich rodinám. I proto v našich sedmi MH centrech pracují vyléčené pacientky v rolích terapeutek. To největší plus totiž je, že můžeme nabídnout osobní zkušenost – s nemocí, léčbou, řešením vztahových problémů, s návratem do života… Kromě této podpory, empatie a dostatku času na naslouchání jsme samozřejmě schopné poskytnout spoustu informací, které si nová pacientka v tom zmatku někdy sama obtížně zjišťuje. Individuální komunikace je podle mého v této situaci k nezaplacení. Někomu stačí jedna návštěva, někoho provázíme celou léčbou, někdo využívá i naše odpolední komunitní programy. Další s námi po nemoci jede třeba na rekondiční pobyt nebo k nám chodí pravidelně cvičit. Nabídka našich služeb je pestrá a je bezplatná.

Je podle vás mezi ženami v České republice dostatečné povědomí o prevenci rakoviny prsu a nemoci jako takové? Co byste chtěli v tomto ohledu ještě změnit?

Za posledních 15 let, od doby, kdy jsem se léčila já, se hodně změnilo. Rakovina prsu není tabu, většina žen se nestydí zeptat, když se chce něco dozvědět. Ale to neznamená, že všechny mají dobré informace a že všechny se o prevenci zajímají. Velká škoda například je, že jen něco málo přes 50 % žen ve věku od 45 let, které mají nárok na preventivní vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění, tuto možnost využije! A přitom o této šanci vědí od roku 2002. Nesedíme s rukama v klíně, děláme přednášky k prevenci ve školách, pro dospělé ženy ve firmách, na úřadech, při různých akcích na veřejnosti. Doufám, že moc pomůže adresné zvaní na vyšetření, do kterého se pustí pojišťovny už v září.

Co vše v rámci prevence tohoto onemocnění může každá žena udělat? Jak správně by mělo vypadat domácí samovyšetření prsu?

Obecně je jistě vhodné snažit se zdravě žít. Snížit nadváhu, přidat pohyb, nekouřit, vyhnout se dlouhodobému stresu…ale to platí pro všechny civilizační choroby. A konkrétní příčina, spouštěč rakovinného bujení, bohužel známa není. Naše šance je sekundární prevence, tedy pravidelná vyšetření, zda se něco neděje. A pokud ano, je až 90% jistota, že se vyléčíme – tedy pokud jde o rakovinu prsu, která se najde v raném stadiu! V tom je ten náš nádor milosrdný, že jej lze v raném stadiu diagnostikovat. A nemusí ani dojít na amputaci prsu. Ani na obávanou chemoterapii.

Samovyšetření je velmi důležitá pomocná metoda, hlavně kvůli tomu, aby se každá žena naučila svá prsa znát. A jakmile je něco jinak, než bylo minule, je třeba běžet k oborníkům. Prohmatání prsů, ať ženou samotnou nebo mamologem, nemůže odhalit případný malý nález, ten nelze vyhmatat (mamograf ale vidí i 3 – 4 milimetrový nádůrek). Přesto je třeba každý měsíc, pár dní po menstruaci, svá ňadra důsledně prohmatat a nevynechat ani podpažní uzliny.

Jsou známy třeba příčiny toho, proč některé ženy na vyšetření nikdy nepřijdou? Bojí se toho, že byste náhodou něco mohli najít?

Všude na světě jsou ženy (určité procento), které jsou takzvaně neoslovitelné. Opravdu se vyšetření bojí, buď z neinformovanosti, nebo z toho důvodu, že uslyší tu zlou zprávu. Ale je to strašně krátkozraké – přece tím, že to nebudu vědět, si život nezachráním. Je to podobné, jako když se člověku nechce k zubaři – ale nakonec, když to už hodně bolí, přijdeme. A většinou se dá s bolavým zubem ještě něco udělat. Pokročilý a ze strachu zanedbaný nádor v prsu je ale stěží vyléčitelný. Je to hazard s vlastním životem…

Jak často bych měla na preventivní mamografii chodit a od jakého věku? Potřebuje žena doporučení od svého obvodního lékaře či gynekologa?

Toto vyšetření (screening) plně hradí pojišťovna ženám od 45 let každé dva roky. Je potřeba objednat se v mamodiagnostických centrech, která mají akreditaci k těmto preventivním prohlídkám, a mít žádanku od gynekologa nebo praktického lékaře (jde o vykázání prohlídky pro pojišťovnu). Mladší ženy se mohou k preventivní prohlídce objednat samy, bez žádanky, ale musí si vyšetření samy uhradit. Momentálně běží každoroční akce Ženy ženám, kdy si mohou samoplátkyně zavolat na bezplatnou linku proti rakovině prsu 800 180 880, kterou provozujeme v pražském MH centru. My jim pak poštou pošleme poukázku na vyšetření v hodnotě 200 korun. Zbytek si doplatí samy. Platnost poukázek je do konce listopadu.

Je mamografie bolestivá a v odhalení rakoviny stoprocentní?

Žádná metoda není a nemůže být stoprocentní. Vyšetření mamnografem, které je vhodné pro ženy od zhruba 40 let, je ale, pokud vím nejefektivnější. Záleží to nejen na zobrazovacích metodách a přístrojích, ale především na zkušenosti mamodiagnostiků. Na jejich schopnosti přečíst a vyhodnotit správně snímek. To umí tím lépe, čím více snímků jim projde rukama. A také je dobré, když snímek vidí ne jedny, ale dvoje oči, což samozřejmě sníží chybovost. A jestli to bolí? Někoho ano, někoho vůbec – záleží na citlivosti prsů. Proto je třeba objednat se k vyšetření po menstruaci, kdy prsa nebolí. A to stlačení přístrojem trvá jen chviličku, snímek je hned hotov. Bez stlačení pokud možno celé prsní žlázy se bohužel na snímku stěží něco identifikuje…

Může mamograf nějakým způsobem také ublížit? A v čem se liší od ultrazvuku?

Víte, bohužel se stále objevuje obava, někdy i záměrně šířená informace, že záření mamografu je velmi škodlivé. Jde ale o tzv. měkké záření, a pokud je mu žena vystavena jednou za dva roky, riziko s tím spojené je minimální. Mamograf se nepoužívá k preventivním prohlídkám u mladých žen (jen jako doplňkové vyšetření v diagnostice, je-li nutné). Jako hlavní metoda je ale vhodný právě až u žen po 40. roce věku, kdy se naopak jako druhé případné vyšetření použije ultrazvuk, je-li třeba něco upřesnit. A ultrazvuk (správně ultrasonografie) je naprosto neinvazivní, tedy bezrizikové vyšetření. Pro další doplnění, ne běžně, je v některých případech možné využít i magnetickou rezonanci.

Co vlastně čeká ženu, pokud se při vyšetření objeví nějaký nález?

Nejdřív ta těžká chvilka – nejen pro ni, i pro lékaře. Musí jí to nějak šetrně sdělit…A hned potom přijdou na řadu informace, co bude dál. Pokud je jisté, že nádor je zhoubný a z biopsie lze už usoudit na konkrétní způsob léčby (na tom se dohodne celý tým odborníků), je pacientka s tímto plánem léčby seznámena a měla by rozumět tomu, co jednotlivé kroky obnášejí. Je na ní, zda vysloví s léčbou souhlas. Vřele doporučuji, aby ženy v takových chvílích někdo blízký doprovázel. Je přece přirozené, že mozek moc nefunguje ve chvílích, kdy emoce a především strach všechno přehluší… Člověk vyjde z ordinace a v hlavě má prázdno, neví nic z toho, co mu tam před chvílí řekli, i kdyby to třikrát opakovali. Každý, kdo takové chvíle zažil, ví, o čem mluvím.

Vydali jsme takovou brožurku, jde o praktického průvodce léčbou. Zatím má dva díly, jmenuje se: Hedviko, můžu k vám přijít? A kromě detailního popisu, co ženu čeká, je v ní i spousta vysvětlivek, co vlastně všechny ty cizí termíny znamenají… Máme ji k dispozici tištěnou v Mamma HELP centrech. Nebo je možné si ji stáhnout na zde.

Kolik žen ročně rakovinou prsu onemocní? A jaká je úspěšnost vyléčení u tohoto druhu rakoviny?

Ročně jde už skoro o sedm tisíc nově diagnostikovaných. Je to nejčastější ženské nádorové onemocnění (ale pozor, onemocnět mohou i muži, i když jde o vzácné případy). Tím, jak se dožíváme stále vyššího věku, roste bohužel i šance, že se své rakoviny dožijeme. V průběhu jejího života to potká každou dvanáctou, dokonce až osmou ženu. Ještě je třeba i dodat, že v posledních letech se zvyšuje počet mladších žen, které onemocní. Nelze to podceňovat. Určitě se nenechte odbýt. Když se vám něco v prsu nezdá, vnuťte se na odborné vyšetření! Vyléčitelnost je velmi vysoká, dokonce úmrtnost v posledních letech klesá – závisí to ale na tom, v jakém stadiu se nádor zjistí.

Dokážete pacientce pomoci i po psychologické stránce? A existuje pomoc i pro příbuzné?

V našich centrech pracují vyléčené pacientky, nejde o profesionální psycholožky, ale jako terapeutky se základním výcvikem umí vést kvalifikovaně rozhovor jak s klientkou, tak s jejími blízkými. Umí naslouchat, rozumí díky své osobní zkušenosti starostem a strachům klientek, umí poradit v praktických věcech. A pak je tu ještě bonus navíc. Když se terapeutky nemocná paní zeptá: „ A jak vy jste dlouho po nemoci?“, na očích jí vidíme, jak moc potřebuje to záchranné lano, které jí svým životním příběhem můžeme poskytnout…

Manželé nebo dospělé děti k nám doprovázejí nemocnou ženu stále častěji. Za ty roky, co MH centra existují, máme dostatek zkušeností, jak povzbudit i je. Nemusíme se už omezovat jen na odborné brožurky, trénujeme takové rozhovory s psycholožkou na našich pravidelných seminářích, rozebíráme skutečné návštěvy rodin při supervizích. A pokud je zapotřebí opravdu cílené odborné péče, umíme to rozeznat a klientkám prověřená pracoviště doporučit.

V rodině se rakovina prsu nikdy nevyskytovala. Musí žena chodit i tak na pravidelné prohlídky?

Dědičnost hraje kupodivu v tomto onemocnění menší roli, než by se mohlo zdát. Alespoň pokud je v současnosti vědcům známo. Na genetických pracovištích lze testy podstoupit, je-li výskyt v rodině vyšší, a podle toho spočítat míru rizika. V mé rodině byli onkologicky nemocní skoro všichni z matčiny i otcovy strany, přesto mi test vyšel negativně. Mé geny BRCA1 a BRCA2 „zmutované“ nejsou, a nejsem tedy ani „přenašečem“ pro své potomky.

Na druhou stranu, znám spoustu žen, i mladých, které nikdy nádorové onemocnění v rodině neměly, a naprosto je šokovalo, když samy onemocněly. Pravidelné preventivní vyšetření je proto dle mého názoru jedinou možností, jak si případně zachránit život.

Mohou vznik rakoviny prsu ovlivnit implantáty?

Nic takového se, pokud vím, neprokázalo. A znám hodně žen, které si i po nádorovém onemocnění prsu a následné rekonstrukci implantáty nechají voperovat.

V říjnu také vychází speciální Růžové vydání časopisu Moje Psychologie. Finanční prostředky, které se získají v rámci prodeje tohoto čísla, věnuje Mladá Fronta sdružení MammaHELP. Na co se nejspíše použijí?

Naším hlavním posláním je pomoc nemocným ženám. Proto provozujeme naše poradny, které fungují od pondělí do čtvrtka, v Praze do pátku a může k nám přijít každý, kdo potřebuje radu či pomoc. Ročně zaznamenáme přes 6 tisíc návštěv! Náklady spojené s provozem každého takového centra vyjdou ročně na víc jak 500 000 korun. Nájemné, elektřina, teplo, to jsou služby, jejichž ceny stále stoupají. A získat peníze právě na tuto režii je čím dál obtížnější. Každý rok přemýšlíme, zda těch sedm poraden utáhneme. Zájem klientek i v jiných městech je naopak stále naléhavější, a my bychom rády pomohly, i proto, že spolupráci nabízejí i další lékaři. Možná se podaří díky vám otevřít další potřebné centrum, třeba v Jihlavě.

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory