Onkologická léčba 21. století

Zpráva z tiskové konference

Nádorová onemocnění jsou jedním z nečastějších a nejtěžších onemocnění známých v klinické medicíně. Podle statistických údajů určitá forma nádorového onemocnění postihne ve vyspělých zemích více než třetinu populace a je příčinou více než 20% všech úmrtí. V současnosti, kdy celosvětová populace dosahuje 6 miliard obyvatel, je ročně diagnostikováno 10 milionů nových onemocnění a 6 milionů pacientů na tuto nemoc zemře. Vzhledem k prodlužující se délce lidského života lze očekávat další vzestup počtu nových onemocnění. V České republice je každý rok diagnostikováno více než 52 tisíc nových nádorových onemocnění a v jejich důsledku každoročně umírá 30 tisíc našich spoluobčanů. „Každých 8 minut tedy přibude nový onkologický pacient a každý den tomuto nádorovému onemocnění podlehne 80 lidí,“ upozornil docent Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky VFN a 1.LF UK a Ústavu radiační onkologie FN Bulovka.

Před půl stoletím byly možnosti lékařů v léčbě zhoubných nádorů omezeny prakticky jen na chirurgické odstranění nádoru a ozáření nepříliš výkonnými rentgenovými přístroji. Nástup cytostatik významně zlepšil výsledky léčby, ovšem z hlediska moderní onkologie se zdá, že chemoterapie již dosáhla hranice svých možností. Nové poznatky o biologii buňky a o složitých řídících buněčných mechanismech umožňují vývoj nových léků, které řadíme do skupiny léků biologických (cílených). Běžná cytostatika poškozují buněčné struktury, především nukleové kyseliny, a ovlivňují tak nejen nádorové buňky, ale i buňky zdravých tkání. To je spojeno s řadou nežádoucích účinků, které mohou být pro zdravotní stav pacienta závažné (poruchy krvetvorby) nebo nepříjemné (ztráta vlasů). „Vývoj léčby přinesl významné snížení úmrtnosti v důsledku zhoubných nádorů. Nemocní mají mnohem větší šanci na uzdravení nebo na delší život než před deseti lety. Nové léčebné postupy značně zvýšily šance na delší přežití u nemocných s pokročilým metastazujícím onemocněním, které bylo v minulosti neřešitelné. Léčba v onkologii spěje k další individualizaci léčebných postupů s využitím molekulární charakteristiky jednotlivého nádoru. Léčba je prováděna na míru konkrétnímu pacientovi,“ vysvětlil docent Petruželka. Biologické léky blokují některé molekuly zapojené do řídících mechanismů buňky. Soustředí se zejména na molekuly životně důležité pro nádorovou buňku, které však v buňkách zdravých tkání mají jen omezený význam. To je také důvodem, proč mají biologické léky ve srovnání se standardní chemoterapií méně závažné nežádoucí účinky.

Některé biologické léky jsou účinné jen u úzké skupiny nádorů (například s pozitivitou receptoru HER2), jiné pravděpodobně budou účinné u celé škály nádorových onemocnění. Jde například o léky, které neovlivňují přímo nádorovou buňku, ale vyvolávají změny v nádorovém cévním řečišti. Tím mimo jiné zlepšují průnik ostatních léků k nádorovým buňkám, a zvyšují tak jejich účinnost. Rozsáhlé klinické studie potvrdily přínos cílených léků a řada z nich je dnes již standardní součástí léčby. Významného pokroku bylo díky biologické léčbě dosaženo v léčbě hematologických nádorů (maligní lymfómy) či v léčbě časného karcinomu prsu, kde se zvýšilo procento nemocných, u kterých nedošlo k návratu nemoci. Nemocným s nádory tlustého střeva či konečníku pomáhá biologická léčba významně prodloužit život. U nemocných s metastázami do jater může při léčbě dojít k výraznému zmenšení ložisek, což umožní jejich chirurgické odstranění a zvýší naději na úplné uzdravení.

U dalších nádorů sice biologická léčba nevede k úplnému uzdravení, ale ve srovnání se samotnou standardní chemoterapií prodlužuje život nemocných, aniž při tom dojde ke zhoršení jeho kvality. Jedná se například o nemocné s pokročilými nádory plic, ledvin či slinivky břišní. Každý týden života navíc je pro tyto nemocné nesmírným darem. „Každý nemocný vyžaduje individuální přístup bez ohledu na stadium choroby. Paliativní léčba nesmí být v odborné populaci přijímána s jakýmsi despektem, že se jedná o podřadný a bezvýchodný stav, který již nevyžaduje tolik odbornosti a léčebných prostředků. Označení „nevyléčitelné onemocnění“ v sobě zavádějícím způsobem zakrývá možnost dlouhodobé léčitelnosti pokročilých stadií choroby,“ upozornil docent Petruželka.

O významu biologické léčby svědčí i skutečnost, že zdravotní pojišťovny s ní počítají ve svých pojistných plánech. Česká onkologická společnost společně s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy university v Brně vypracovala kvalifikované odhady počtu nemocných, u kterých bude biologická léčba indikována. VZP na základě těchto odhadů garantuje, že vybraným onkologickým centrům uhradí náklady na tuto léčbu u všech nemocných, u nichž je tato léčba indikována. „Soustředění molekulární cílené léčby do specializovaných převážně akademických center není samoúčelné. Bez vzdělávacích aktivit, rozvoje laboratorního zázemí a probíhajícího vědeckého výzkumu nelze očekávat další rozvoj těchto center. Platí, že kdo léčí rakovinu často, léčí ji dobře,“ uzavřel docent Petruželka.

Zpracoval MUDr. Jiří Pešina

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory