Voda je život – pitný režim

Náš život je neoddělitelně spjat s vodou. Bez vody není možný život. Voda je hlavní součástí našeho těla. U novorozence tvoří téměř 80 procent hmotnosti těla. U dospělého muže je tento obsah asi 60 procent a u ženy přibližně 50 procent.

K čemu ji potřebujeme?

Voda je důležitá pro prostředí a transport. Ve vodném prostředí se odehrává velké množství biochemických pochodů nutných pro život. Voda ve formě krve, lymfy či mezibuněčné tekutiny transportuje živiny v těle na místo konečného určení, tj. k jednotlivým buňkám. Tělní tekutiny jsou roztoky anorganických a organických solí s převahou chloridu sodného. Jejich základní složkou je voda, která po kvalitativní stránce připomíná vodu mořskou. Souvisí to s tím, že vývoj všech mnohobuněčných organismů měl své počátky v moři. Organismy proto neustále vytvářejí pro své tkáňové buňky z vody a solí jakési „vnitřní moře“. Mimochodem i průměrnou tělesnou teplotu kolem 36,5 oC regulují rovněž tělní tekutiny. Dále jsou nenahraditelné při ochlazování organismu. Při vyšší teplotě vnějšího prostředí nebo při vyšší tělesné aktivitě se organismus sám ochlazuje pocením a tak se brání přehřátí. Tím se však ochuzuje o minerální látky a některé ve vodě rozpustné vitaminy. Díky pravidelné výměně vody můžeme z našeho těla vyplavovat odpadní a škodlivé látky.

Projevy a potíže při nedostatku tekutin

Nedostatek tekutin a špatné složení nápojů působí bolesti v oblasti ledvin, bolení hlavy, zhoršené soustředění, špatné zažíváni, potíže žaludeční, střevní, cévní, oběhové, svalové a kloubní, vznik hypertenze a zvyšuje se únava. Pocení způsobuje tzv. houstnutí krve, což má za následek zvýšení koncentrace některých iontů. V důsledku toho klesá objem krve, která proudí v zatížené svalové tkáni a to dále snižuje cirkulaci krve v ledvinách a srdci. Zpomalení krevního oběhu pak vyvolává příznaky únavy bolest hlavy, podrážděnost, nechutenství až pocit na zvracení. Při ztrátě tekutin se také velmi výrazně snižuje pozornost a rychlost reakcí, což je velmi nebezpečné při dlouhé jízdě v přehřátém autě. Nedostatkem trpí častěji starší lidé a děti. Někdy stačí pro jejich odstranění jen zvýšit příjem tekutin a zavodnit organizmus, podle osvědčené rady – když babičku rozpijete, uzdraví se. Jindy je třeba nejen zvýšit příjem tekutin, ale změnit i jejich složení. Téměř polovina lidí trpí nedostatkem tekutin, nebo dlouho nepijí, dehydratují organizmus a pak se přepijí oblíbeného nápoje.

Kolik vody potřebujeme?

Denní spotřeba tekutin je pro dospělého minimálně 2,5 litru (odpovídá průměrnému příjmu tekutin 35 ml na 1 kg živé hmotnosti). U dětí je potřeba vody vyšší. Se stoupajícím věkem od 2 do 16 let potřeba tekutin klesá od 125 ml do 50 ml denně na 1 kg hmotnosti. Tato potřeba se hradí nápoji (1 – 1,5 l ), vodou, která je obsažena v potravinách např. polévky, ovoce, zelenina (1 l), a vodou získanou z trávení živin (0,5 l). Potřeba tekutin závisí na teplotě a vlhkosti vnějšího prostředí. Při zvýšené zátěži fyzické, psychické (mozkovém výkonu), včetně stresů, se zvyšuje spotřeba tekutin. Při zvýšené tělesné námaze a vedrech mohou ztráty vody potem dosahovat až 10 l.

Po výkonu organizmus zavodňujeme postupně, nepřepijte se. Více tekutin potřebujeme i při celkových infekčních onemocněních, infekcích močových cest a ledvin. Zde je vyšší pitný režim nezbytnou součástí léčby.

Nic není černobílé. Nadbytečný příjem vody může být nebezpečný při některých poruchách ledvin a srdce. Projeví se pak nejčastěji vznikem otoků – kolem kotníků, otoky víček, atd. V takových případech je nutná konzultace s lékařem, může se jednat o vážné, život ohrožující stavy. U některých sportovců, maratónců zjistili, že si „dopřávali“ tekutiny přes míru. Trpěli hyponatrémií neboli sníženou hladinou sodíku v krvi. V jejím důsledku může závodník během maratónu zkolabovat.

Co je vhodné pít?

Chuť nápoje má být mírně kyselá, nahořklá, nebo trpká. Sladká chuť naopak podporuje pocit žízně. Ideální teplota nápoje má být 8 – 10 °C nebo vyšší. Teploty kolem 0 °C pocit žízně zvyšují, protože vedou k překrvení sliznice hltanu.

Využívejte co nejširšího sortimentu z vhodných druhů tekutin: nesladké ovocné, zelené a černé čaje, slabé bylinné čaje, ředěné ovocné džusy, zeleninové nebo ovocné šťávy, pitnou vodu a přírodní minerální vody. Přírodní minerální vody mohou být užitečným doplňkem ve skladbě tekutin, ale nemohou být základem pitného režimu. Optimální denní příjem je asi do 0,4 l. Vhodné je také střídat různé druhy minerálních vod a nezapomínat na to, že kojenci by je neměli pít vůbec. Jedním z nejlepších nápojů jsou polévky ze zeleniny, brambor, luštěnin, masa, těstovin, rýže a obilné polévky (cereal soup). Jsou tekutým jídlem a obsahují všechny živiny.

Omezujte:

  • konzumaci slazených limonád, kolových nápojů a “soft drinky“ – sladkost udělá chuť a chemie barvu. Jsou bohatým zdrojem cukru a jejich konzumace může citelně ovlivnit denní příjem energie. Žízeň nezaženou, k výkonu a zdraví nepřispívají,
  • přímou konzumaci většího množství perlivých vod. Vody sycené vyšším množstvím oxidu uhličitého, který sice příznivě ovlivňuje chuť vody, jsou kyselejší a také volný Oxid uhličitý (CO2) může mechanicky narušit proces zažívání a vyvolat subjektivní tlakové potíže.

Alkoholické nápoje a černá káva nejsou vhodným zdrojem tekutin. Určité výjimky se týkají konzumace vína. Doporučuje se mírná konzumace 2 – 3 dl vína denně. Obecně platí, že trvanlivé – chemicky, cukrem, sladidlem nebo solí konzervované nápoje – nejsou zdravé.

Pijte v souladu s jídlem

Nápoje a jídlo dodávají organizmu živiny, vitamíny a minerální látky. Tekutá jídla jsou vlastně nápoje a nápoje mohou představovat jídlo. Příkladem mohou být mléčné kysané nápoje. Vždy musíme kalkulovat energetickou hodnotu jídla a nápojů dohromady. Přebytečné množství energie konzumujeme často tím, že na energii nápojů zapomínáme.

Pravidla pitného režimu

Dodržování pitného režimu je pro správné fungování organismu nesmírně důležité. Pít se musí už od rána. Důležité je pomoci tělu v ranním čištění od nočních zplodin trávení tím, že vypijeme sklenku vody, popřípadě doplněnou čerstvě vymačkanou šťávou z ovoce, nebo šálek bylinného čaje. Je vhodné pít často a méně. Znamená to plynulé popíjení vhodných nápojů v průběhu dne. Vypít najednou větší množství tekutiny se nedoporučuje, protože organismus není schopen tekutiny tak rychle využít a voda proto odchází z těla ven. Orientační měřítko tekutin v organismu – čím světlejší moč, tím lépe.

Sycené perlivé vody nemusí být bez zdravotních rizik

Oxid uhličitý a voda jsou hlavní konečné produkty látkové výměny v lidském organismu. Nápoje obsahující oxid uhličitý proto mohou ovlivňovat funkci mnoha orgánů. Oxid uhličitý způsobuje například silnější prokrvení sliznice v dutině ústní a žaludku, dochází také ke zvýšení vylučování žaludečních šťáv, či ke zvýšení žaludeční pohyblivosti. Ta může vyvolávat napnutí žaludku – říhaní, nebo nadmutí tlustého střeva a tím způsobený tlak na bránici se projeví plností v nadbřišku, svíravým pocitem na hrudi, poruchou srdečního rytmu, dechovou nedostatečností i pocitem strachu. Může také docházet ke zrychlenému dýchání a dráždění centrálního nervového systému. Zvýšený obsah oxidu uhličitého v krvi ovlivňuje nepříznivě krevní tlak a tep. Oxid uhličitý má také močopudný účinek a vede ke zvýšenému vylučování vody a minerálních látek. Oxid uhličitý narušuje acidobazickou rovnováhu v krvi – mění pH (kyselost a zásaditost) krve. Oxid uhličitý se vstřebává přes střevní sliznici do krve, kde zvyšuje koncentraci krevního CO2 a tím snižuje pH krve, krev tedy okyseluje. Rozdíly v pH nejsou velké, ale u citlivých jedinců mohou vyvolávat bolesti hlavy, únavu až nevolnost.

Perlivá voda by proto neměla být používána zejména v těchto případech:

U kojenců – uvolněné bublinky mohou vyvolat zvracení a následné vdechnutí zvratků a zadušení.

U kardiaků – oxid uhličitý v žaludku zvedá bránici a tlačí na oblast dutiny hrudní. Po vstřebání zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci.

U diabetiků, kteří trpí nahromaděním látek kyselé povahy v organismu (oxid uhličitý okyseluje vnitřní prostředí lidského těla).

U nemocných se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku – CO2 dráždí sliznici.

U nemocných s poruchami trávení a sklonem k nadýmání nebo po některých operacích trávicího ústrojí.

Při intenzivní fyzické aktivitě může plynová bublina způsobit pocit na zvracení až zvracení samotné. Proto jsou sycené minerální vody při sportu nevhodné.

Pravidelná každodenní konzumace umělé sycených perlivých a minerálních vod, kde oxid uhličitý slouží k prodloužení jejich trvanlivosti a chuťové snášenlivosti, není zřejmě úplně vhodná ani pro zdravé spotřebitele. Proto je pijme v přiměřeném množství, střídavě s ostatními nápoji. Obyčejná pitná či stolní voda zůstává základem pitného režimu každého z nás.

Z cyklu přednášek o výživě MUDr. Petera Horana

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory