Proč se léčím jinak, než moje známá se stejným onemocněním?

Podobnou otázku jistě již nejednou řešila mnohá pacientka, když zjistila, že jiné nemocné s nádorem prsu jsou léčeny drahým lékem, který ona sama nedostává. Pak může mít dojem, že není léčena správně, že na ní lékař šetří a dožaduje se změny léčby.

I když se může zdát, že všechny nádory prsu jsou stejné, jsou mezi jednotlivými pacientkami významné rozdíly. Čím se tedy lékař při stanovení léčby řídí? Ve světě se prosazuje termín "tailored treatment" což lze snad nejlépe přeložit jako "léčba ušitá na míru" – léčba přizpůsobená každému jednotlivému pacientovi. Při výběru vhodné léčby lékař zvažuje celou řadu tak zvaných prognostických (rizikových) a prediktivních (předpovědních) faktorů a na jejich základě dále rozhoduje. V případě, že se onemocnění opakuje a je nutno zahájit novou léčbu, jsou tyto faktory posuzovány vždy znovu a znovu.

Zaměřme se nyní na počáteční fázi léčby, na "časný nádor prsu". To je stav, kdy je nemocná po operaci prsu a rozhoduje se o případné adjuvantní ("zajišťovací") pooperační léčbě popř. o neoadjuvantní předoperační a následné adjuvantní léčbě.

Prognostické faktory a jejich kombinace určují míru rizika, že se onemocnění (v případě, že by nebylo léčeno) vrátí.

Experti na léčbu nádoru prsu, kteří se sešli na jaře 2005 ve švýcarském St. Gallen, se shodli na rozdělení míry rizika podle přítomnosti prognostických faktorů na nízké, střední a vysoké. Zatím co u nemocných s nízkým rizikem není nutná buď žádná pooperační léčba nebo je doporučena jen jednoduchá hormonální léčba, se stoupající mírou rizika je nutné zvolit náročnější léčbu. Vysoká míra rizika však neznamená, že "vše je špatné". S moderními léky se stále zvyšuje pravděpodobnost úplného vyléčení a podíl zcela vyléčených nemocných s vysokým rizikem se přibližuje podílu vyléčených nemocných s rizikem nízkým.

Prognostické faktory určující střední míru rizika:

  • velikost nádoru v prsu více než 2 cm
  • histopatologický stupeň (míra, kterou patolog určuje vlastnosti nádoru) 2-3
  • známky prorůstání nádoru do krevních cév, které jsou v jeho bezprostředním okolí
  • HER2 pozitivita (viz níže)
  • věk pod 35 let

Za onemocnění se středním rizikem jsou považovány i případy s postižením maximálně tří podpažních (axillárních) uzlin, pokud je nádor současně HER2 negativní.

Pokud nejsou nádorem postiženy podpažní uzliny a není zaznamenán ani žádný z výše uvedených faktorů, jedná se o nízké riziko. O vysoké riziko jde, pokud jsou v podpaží nalezeny více než 3 nádorem postižené uzliny nebo při 1-3 postižených uzlinách a současné HER2 pozitivitě.

Pro správný výběr léčby jsou dále nutné též výše zmíněné prediktivní faktory, které určují pravděpodobnost, že určitý lék bude účinný. Mezi prediktivní faktory patří například stav hormonálních receptorů (estrogenový receptor, progesteronový receptor).

Jsou to bílkoviny uvnitř buňky, jejichž přítomnost v buňkách určuje citlivost buňky vůči některým hormonům a tedy i vhodnost hormonální léčby.

Dalším prediktivním faktorem je pozitivita HER2 – přítomnost zvláštní bílkoviny na povrchu nádorové buňky a/nebo zmnožení genu pro tuto bílkovinu, obojí vyšetřuje patolog na vzorku odebraného nádoru. HER2 je pozitivní asi u 20 % nádorů prsu. Přítomnost receptoru vede k aktivaci složitého mechanizmu "signálních cest" v buňce a v konečném důsledku k růstu nádoru. V případě HER2 pozitivity je možno použít lék, který negativní účinek tohoto receptoru zablokuje. Pokud však receptor HER2 na povrchu nádorových buněk není přítomen (HER2 negativita), je lék zaměřený proti HER2 receptoru zcela bez účinku.

Pozitivita HER2 je tedy jak významným prognostickým faktorem, který ovlivňuje celkovou léčbu nádorového onemocnění, tak prediktivním faktorem, jenž určuje vhodnost použití specifického léku proti HER2. Stanovení HER2 je proto nezbytnou součástí diagnostiky karcinomu prsu.

Mgr. Tomáš Vávra

nahoru

Copyright © 2012 Mamma HELP | Archivováno Národní knihovnou ČR | Licence Creative Commons | Kontakt | Pro média a sponzory